Skialpy v Rakousku - Rudolfshütte, Sonnblick


Kompletní fotogalerii najdete v sekci fotogalerie/Skialpy - Sonnblick 11. - 13.4.2008 (do nového okna).


Termín: 11. - 13.4.2008
Spolulyžníci: Péťa Bubák Bulis, Vlado Dynda


Zima je v plném proudu a skialpová sezóna jak-by-smet. Protože jsem namlsán z letošního lyžovaní a neméně ze skialpování, chci navázat na krásnou akcičku před necelým měsícem v Tatrách. A protože se opět našel někdo, kdo si chce skialpy zkusit (Vlado, Petr) a někdo, kdo si chce zažít nedávno nabyté zkušenosti (Péťa), prášíme již jednou plánovanou a kvůli počasí zrušenou akci. Je to zájezd do Rakouska na Rudolfshütte.
Asi týden a fous předem zkouším volat na chatu a zamluvit nejlevnější grupencimru. Bohužel je již plno, tak bereme čtyřlůžák. Všechny pokoje jsou s polopenzí a tento čtyřlůžák má v ceně i saunu a bazén. Sice na to, jako drsňáci spící na sněhu a pojídající Tesco paštiky, nejsme zvyklí, ale co se dá dělat. Musíme přežít:-)
Pár dnů před odjezdem Petr vzdává, takže ruším jednu postel, ale zájezd ne:-)
Akce je naplánována na ČT odjezd, NE návrat...



 

Den první (pátek 11.4.2008)
Praha - Einzingerboden (1483 mnm) - Rudolfshütte (2311 mnm)

Večer dojíždíme až na parkoviště pod lanovkou na Weissee. Docela solidně fučí a není úplně nejtepleji. Steleme si vedle Kvída a Péťa nějak neuhlídal nádobíčko a postupně mu ulítává čepice a karimatka. Obojí se mu daří lapit a zatěžkat:-) Za solidního fičáku jdeme spát.
Ráno vstáváme něco před osmou a pořád krásně fičí. Hvězdičky, co sme viděli večír, už nevidíme. A není to úplně tím, že už je ráno jako spíš tím, že je pěkně-hnusně:-( Popojíždíme blíže k lanovce, převlíkáme se a kupujeme lupeny na lanovku. Jak stoupáme je nám jasný, že počásko opravdu nic moc:-(
Dojíždíme na zamlženou chatu, převlíkáme a celý nedočkaví vyrážíme na instruktážní výšlap. V týdle mlze je to stejně jedno kam, tak třeba na protější kopeček:-)
Stavíme na plácku, kde klukům zakopávám pípák a ukazuji základy vyhledávání, sondování a dohledání. Kluci si pak sami vše zkouší. Při Vladově vyhledávání a možná nalezení:-) Péťa netrpělivě postává a doufá, že nepřijde o půjčený pípák:-) Ale protože Vlado hledá mým výtečným DSPčkem, Péťův pípák nachází:-)
Po sečvičné vyrážíme ještě o kousek výše a když se nám začne sníh sypat z podlyží, sjíždíme k chatě. Sníh je velmi těžký, pořád sněží a fouká.
Na chatu dorážíme kolem 14té, ubytováváme se a jdeme na průzkum obří chaty. Nacházíme lezeckou stěnu, pinčes, dětský koutek a spoustu dalších zajímavých místností:-) Jedna z nich je taky sauna a bazén. Po zjištění, že sauna je společná:-), sme hned o něco radši, že ji máme v ceně:-))) Otvírá v 16:00 a my jsme mezi prvníma, kdo stojí ve dveřích:-))) Sice nevypadáme zrovna nejlépe, když přicházíme jen s ručníkem v ruce a v botičkách z lyžáků na nohách, ale zout a sme jako ostatní:-))))
Sauna se jmenuje Panoramabad a je to faaakt supr. Prosklená sauna s výhledem na konečnou lanovky a 3.000mnm vysoké vrcholky. To teda jen hádáme, protože je mlha a prd vidět:-) No ale stejně:-)
Večer, po sauně a bazénku, zakončujeme famózní večeří, kdy všichni praskáme:-( :-)



 

Den druhý (sobota 12.4.2008)
Rudolfshütte (2311 mnm) - sjezdovka pod Medelzkopf - Rudolfshütte (2311 mnm)

Ráno vstávám a provádím kontrolní výkuk. Dle analýzy obdržených dat usuzuji, že se počasí nezlepšilo:-)
Jdeme na snídani, která nám jistě zlepší náladu. A taky že jo:-)
Po vydatné, skoro bych řekl převydatné snídani se kutálíme převlíknout, ke strojům a hurrá ven. Protože je prd vidět, volíme bezpečnou variantu - po sjezdovce tam a zpět. Je vidět až takový prd, že i cesta po sjezdovce není bezpečná, páááč sjezdovka není vidět. Takže jako nejbezpečnější se jeví postup podél žbrlení. Ale ani taková mlha nás nemůže odradit od pózy pro fotografy:-)
Jak tak jdeme, v dáli se začíná rýsovat konečná lanovky - a na tvářích kamarádů spatřuji nepatrné náznaky úlevy:-)
Vrcholovka, sbalit pásy a pomalu dolů. Ani sjezd, bohužel, není nic moc. Tak aspoň klukům ukazuju srandičky na lyžích, který srandovně vypadaj, ale provést je už zas taková sranda není:-) Ale aspoň nám ten sjezd v mlíku drtek uteče:-)
Dojíždíme k lanovce, výšlap k chatě a po domluvě ještě 2x sjezdík. Nad chatou dáváme malou sváču a protože je už je skoro 13:30 a sauna-time se blíží, balíme fidlátka a dem se připravit na tu slávu:-)
Při návratu nás zaujal jeden objekt v dáli:-) Při bližším zkoumání to byla nějaká děvčica s Coca-Cola nápojem v ruce. Asi se kochala výhledama...:-) Nic, my se jdem saunit...:-)
...ale měli sme z ní drtek prdel, to se musí nechat:-)
Bedlivě sledujeme předpověď a zdá se, že se blýská na jasno:-))) Uvidíme ráno...



 

Den třetí (neděle 13.4.2008)
Rudolfshütte (2311 mnm) - Sonnblick (3088 mnm) - Rudolfshütte (2311 mnm) - Praha

Ráno je fakt krásně. Konečně vidíme, jak to kolem vypadá:-)
Dneska nás toho čeká opravdu hodně, takže neztrácíme čas a v 8:30 vyrážíme na Sonnblick (3088 mnm) (ten oblý po pravé straně vzadu). Sjíždíme od chaty dolů, pak traverzujeme okolo Weissee a vzhůru na-horu:-)
Výstup je poměrně jasný, protože se držíme vyšlápnutých stop. Trasa byla vedena bezpečně, ale delší variantou. Sledujeme, jak se pár odvážlivců vydává žlebem. Ale asi i tato varianta byla OK a o dost kratší... Po cestě nás předbíhá skupinka, která obsahuje i asi 50ti letou mladici. A fakt nás dala...:-( :-)
Samotný výstup na vrchol byl spíš nepříjemný než náročný. Velká spousta lidí rozbila stopu a sníh ujížděl. Ale jinak v poho. U vrcholového kříže Sonnblicku (3088 mnm) stojíme lehce před 11tou. Výstup nám trval 2,5hodiny.
Po krátké sváče se pouštíme do krásných sjezdíků, kdy si opravdu vychutnáváme každý oblouček v prašánku. No prostě nádhera.
Sjíždíme opět k jezeru Weissee, procházíme kolem něj a už nabíráme kurz Rudolfshütte. Stoupáme poslední kopeček k chatě, balíme věci a po sjezdovce sjíždíme k autu. Od poloviny sjezdovky je další část uzavřená, tak sme trošku zasrabili a jeli lanovkou. Ale jak se pak ukázalo, sjet by se to na lyžích dalo...
U auta rychle balíme a frčíme domů. Rozvážím kluky a kolem 20té jsem v Radotíně.


Tak opět krásná sportovní akce. A co říci závěrem? Jen snad obvyklé - Alpy, děkujeme!


(Milan)


Zpět